Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Starém Městě

1. termín
 Proběhlo
2. termín
 Proběhlo
Místo srazu:
Před vstupem do kostela.
Příjezd odbočkou z hlavní silnice procházející obcí, nejbližší zastávka autobusové dopravy je Staré Město – zastávka. Parkování je možné před vstupem na hřbitov (omezený počet míst).

Zobrazit na mapě
Vedoucí výpravy:
Michal Zezula, Jana Brhelová
Bezbariérový přístup:
Ano

Archeologické léto: detail akce Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Starém Městě

Počátky kostela Neposkvrněného početí Panny Marie ve Starém Městě jsou spojeny se založením Bruntálu jako nejstaršího institucionálního (tj. v právním slova smyslu) města v českých zemích před rokem 1213. Zakladatelem města umístěného v těsném kontaktu s rýžovišti zlata na Černém potoce byl patrně moravský markrabě Vladislav Jindřich, který novým osadníkům udělil svolení řídit se magdeburským městským právem. Areál kostela se hřbitovem při severním okraji městského areálu byl z okolí vyčleněn stále zčásti patrným příkopem.

Kostel dostal asi mezi léty 1230-1240 podobu trojlodní baziliky s chórem ukončeným apsidou a před ním situovanou příčnou lodí s apsidami, západní část kostela mohla být vybavena tribunou, a nad ní vystavěnou převýšenou částí (westwerk) s jednou či dvěma věžemi. Románský chrám ve Starém Městě se svojí podobou řadil ke skupině raných městských kostelů, které vznikaly ve významných středoevropských městech napojených na těžbu drahých kovů a obchodní trasy (např. saský Freiberg, Merseburg a Dippoldiswalde, slezská Złotoryja, slovenská Banská Štiavnica). Z původní románské stavby se kromě archeologicky odkrytého zdiva dochoval velký západní portál, částečně zakrytý přístavbou věže, který náleží k největším a nejnáročněji komponovaným pozdně románským portálům v českých zemích.

Ve 2. polovině 14. století byl románský kostel z větší části zbořen a na jeho základech byla vystavěna gotická novostavba s polygonálně ukončeným presbytářem s opěráky, ke kterému na severu přiléhala sakristie a na jihu obdélná kaple. Iniciátory přestavby a objednateli umělecké výzdoby kostela byli příslušníci opavsko-ratibořské přemyslovské sekundogenitury vévodové Jan I. († 1380), nebo jeho syn Jan II. Železný († 1424). Část výzdoby (nástěnné malby a konzoly klenebních žeber) se dochovala v závěru kostela, přeměněném při klasicistní přestavbě kostela na sakristii.

V letech 2019 až 2020 proběhla rekonstrukce kostela a ohradní zdi jeho areálu. Součástí projektu byla také realizace expozice gotické umělecké výzdoby sakristie, restaurovaného románského portálu a archeologicky odkrytého půdorysu románské stavby spolu s instalací archeologických nálezů, románských a gotických kamenných článků, informačních panelů a také trojrozměrného modelu románské stavby zpracovaného na základě archeologických výzkumů.

Prohlídka kostela proběhne v návaznosti na projekt Otevřené chrámy organizovaný Biskupstvím ostravsko-opavským.

Organizátoři akce

Národní památkový ústav
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě

Máte dotazy?

Jsme vám k dispozici každý všední den od 9:00 do 16:00