Hradisko sv. Klimenta u Osvětiman

Archeologické léto: detail prohlídky Hradisko sv. Klimenta u Osvětiman

Hradisko sv. Klimenta u obce Osvětimany je pozoruhodným místem svázaným s raným středověkem na Moravě a jeho následnou lidovou tradicí. Lokalita je z písemných pramenů známá již z roku 1358, a to v souvislosti se založením augustiniánského probošství. V zakládací listině je zmiňována starší církevní stavba, která v době fundace proboštství již na lokalitě stála. To spolu s živou velkomoravskou tradicí vážící se ke hradisku sv. Klimenta podnítilo vznik řady legend a mýtů. V lidovém podání je původní kostel interpretován také jako kněžské učiliště, krátkodobé útočiště pro ostatky sv. Klimenta a místo uložení ostatků věrozvěsta Metoděje. Archeologicky se ovšem nic z toho doložit nepodařilo. Doposud není jednoznačně prokázána existence velkomoravské zděné stavby na této lokalitě, existují k ní však indicie v podobě nálezu zlatého solidu (dle ražebního lesku by mohl souviset s hrobem) a stop omítkové malty v uzavřených středohradištních objektech. Nad složitým stavebně-historickým vývojem stavby kostela nepanuje shoda ani mezi archeology a historiky umění. Stavební vývoj kostela, stejně tak jako jeho datování, stáří opevnění i celé lokality jsou prozatím nejasné. Nálezová situace hradiska sv. Klimenta je velmi složitá. Je daná možnou starší fází osídlení, existencí augustiniánského probošství, fungujícího ve druhé polovině 14. až první třetině 15. století, ale i nejrůznějšími amatérskými výkopy vedenými a oživovanými cyrilometodějskou tradicí. Značná odloučenost lokality od soudobého osídlení v nivě řeky Moravy, odlehlost od staroměstsko-uherskohradišťské aglomerace a zároveň absence nálezů, které by naznačovaly pobyt mnišské komunity (křížky, kaptorgy, styly atp.) nebo pobyt elit, naznačují, že hradisko mohlo být využito například jako refugium v době nebezpečí.

Více o Hradisku sv. Klimenta u Osvětiman

Organizátor akce