Tvrziště Tlesky a expozice Poklady středověkých tvrzí a hrádků Jesenicka ve Vlastivědném muzeu v Jesenici

Archeologické léto: detail akce Tvrziště Tlesky a expozice Poklady středověkých tvrzí a hrádků Jesenicka ve Vlastivědném muzeu v Jesenici

Kruhové tvrziště na severovýchodním okraji centra obce Tlesky 2 km jižně od Jesenice je nejvýznamnější středověká nemovitá archeologická památka Jesenicka. Podobně jako tvrziště v Pšovlkách, Huboký či Smrk je chráněno zákonem jako kulturní památka. Zásluhou proslulého nálezu tzv. Tleského pokladu, tedy keramické konvice se čtyřmi sty skleněnými kroužky, se také jedná o jednu z nejvíce známých památek svého druhu v odborné veřejnosti i v povědomí širšího obyvatelstva.

Nejstarší písemná zmínka o vsi však pochází až z roku 1419 a připomíná Henslina z Tlesek. Někdy v této době brzy po tomto datu už nejspíš zanikla kruhová tvrz, neboť o ní není v pramenech žádná zmínka. Další písemné zmínky o Tleskách pochází např. z let 1530 (Jan z Tlesek), 1542 (Jiřík Pšovlcký z Mukoděl) a 1557, kdy Tlesky koupila Svatovítská kapitula a připojila je k Čisteckému panství.

Jediný profesionální archeologický výzkum objektu středověké kruhové tvrze na Rakovnicku byl vyvolán mimořádným nálezem, který zde učinil Vlastivědný kroužek Karla Fibigera na podzim roku 1961. Při průzkumu již tehdy zástavbou zasaženého tvrziště narazil Karel Fibiger v černé popelovité vrstvě na neporušenou keramickou konvici se skleněnými kroužky a se zlomky žárem deformované nádoby ze skla s vroubkovaným okrajem. Protože si byl hned vědom významu nálezu, oznámil vše Archeologickému ústavu AV ČR v Praze. Další průzkum už byl veden odborníky, a my tak máme dnes jedinečnou příležitost udělat si obrázek o dataci takovéhoto malého šlechtického sídla, kterých se v této oblasti nachází hned několik.

Předběžná krátká zpráva o výsledcích výzkumu byla jeho autory Bořivojem Nechvátalem (Archeologický ústav AV ČR v Praze) a Pavlem Radoměrským (Národní muzeum) publikována v Časopise Národního muzea v roce 1963. Výzkum se zaměřil na prostor středového pahorku, na jehož nevelké plošině (o průměru cca 12m) byly odhaleny zbytky čtvercové kamenné podezdívky se zesílenými a zaoblenými rohy pravděpodobně věžové dřevěné stavby tvrze (tomu nasvědčují četné nálezy mazanicové výplně trámů). Přitom byly vyzvednuty keramické nádoby, další skleněné kroužky, fragmenty skleněné nádobky s plasticky profilovaným dnem a drobnější železné předměty (hřeby, hroty šípů, kování, podkovy, články řetězu aj.) jako datovací materiál několika fází života tvrze.

Nejstarší stavební fáze tvrze pochází z konce 13. století až počátku 14. století. K její dataci spolehlivě posloužila svým tvarem a technikou výroby keramická konvice (výzdoba rytou šroubovicí v podhrdlí, třmenové ucho, redukční šedý výpal, trubkovitá výlevka) a další nádoby (bezuché menší hrnce, pokličky s širokými úchytnými knoflíky a mísy), ale i dva typy drobných skleněných kroužků o průměru cca 1,7cm. Větší počet kroužků byl zhotoven z černého neprůhledného skla, z kterého byla také vyrobena nádoba, jejíž fragmenty se nalezly spolu s kroužky. Méně kroužků bylo ze skla zeleného. Vzhledem k vysoké hodnotě skla v polovině 13. století, kdy došlo ke krizi drobné mince kvůli jejímu nedostatku v peněžní směně, autoři výzkumu předpokládají, že sloužily jako náhradní platidlo. Některé kroužky byly zřejmě záměrně půlené, takže mohly vyjadřovat poloviční hodnotu platidla. Několik podobných kroužků pochází i z Rakovníka ze základů domů na náměstí a jejich nálezy z vrstev datovaných do poloviny 13. století jsou známé i z dalších míst České Republiky. Nikde však nebyly uloženy v takovém velkém množství v jedné nádobě, jak to bylo po celý středověk zvykem pouze při ukládání pokladů mincí.

Další fáze tvrze pochází z 2. poloviny 14. století až počátku 15. století. Svědčí o tom soubor keramických nádob světle žluté a bílé barvy někdy s červeným malováním (hrnce s uchy, pokličky se štíhlými knoflíky) a také komorových kachlů s reliéfní plastickou výzdobou (nejúplnější kachel nese heraldický motiv dvouocasého lva s korunou).

Podle stop po požáru se zdá, že tvrz zanikla na počátku 15. století, protože nebyly vyzvednuty žádné nálezy datovatelné do mladšího období. Nabízí se spojitost s tažením husitských vojsk při střetech s plzeňskými v roce 1424, během kterého lehlo popelem mnoho vsí v okolí, což není v rozporu s výsledky výzkumu. Vesnice Tlesky na rozdíl od šlechtické tvrze přečkaly husitské nepokoje a někdy v polovině 20. století dokonce svojí zástavbou pohltily další část terénních pozůstatků valu a příkopu na jižní straně kruhového tvrziště.

Náročnost: středně obtížné (nezpevněné lesní nebo polní cesty, zvlněný terén).

Parkování na Mírovém nám. 15 (před lékárnou a u Mountfieldu), poté podél silnice na Drahouš u tvrziště, vlakové nádraží nedaleko muzea a autobusová zastávka směr Plzeň na Mírovém nám. 15.

Časová náročnost: expozice v muzeu 1 hodina, tvrziště 1 hodina.

24.7. 2024 10.00 sraz ve Vlastivědném muzeu v Jesenici, ve 13.00 sraz u tvrziště v Tleskách (možnost převést služebním vozem muzea 6 lidí – 12.45 sraz u muzea)

10.8. 2024 10.00 sraz ve Vlastivědném muzeu v Jesenici, ve 13.00 sraz u tvrziště v Tleskách (možnost převést služebním vozem muzea 6 lidí – 12.45 sraz u muzea)

Organizátoři akce